Ředitel odboru spisové služby a archivnictví Vás seznámí s aktuálním vývojem v souvislosti s akčním plánem rozvoje spisových služeb, který navazuje na proběhlé analýzy spisových služeb, systémů pro správu dokumentů a služeb vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Zaměří se také na další očekávané kroky v této oblasti a vývojem legislativních prací v letech 2019-2021.

Přednáška Vás podrobně seznámí s novou povinností, platnou od 24.4.2019 - vedením jmenných rejstříků u určených původců. Dále pak budete seznámeni s novými možnostmi, které nastaly od 1.7.2019, kdy vstoupila v účinnost novela vyhlášky č. 259/2012 Sb., která poprvé v České republice umožňuje i automatizované vyřizování dokumentů. V rámci části týkající se jmenných rejstříků budete seznámeni jak s vlastní problematikou, tak i s metodikou Ministerstva vnitra, kterou toto vydává právě pro jmenné rejstříky a s doporučovanými postupy při jejich vytváření, aktualizaci údajů a jejich správě. Přednáška Vás upozorní i na aspekty týkající se související ochrany osobních údajů a další očekávané kroky v této oblasti.

Přednáška Vás seznámí se změnami v archivní a spisové legislativě, které se uskutečnily do současné doby a zároveň s očekávaným vývojem legislativy v této oblasti. Součástí budou informace o některých úskalích současného právního prostředí. 

Prezentace Vás seznámí s možnostmi automatizovaného vytěžování elektronických dokumentů, postupy a pravidly při těchto postupech a dále pak s efektivní možností automatizovaného nebo poloautomatizovaného “vytěžování” údajů nutných pro plnění povinnosti evidence údajů ve jmenných rejstřících. V rámci prezentace budou předvedeny i některé ukázky možných řešení.

Příspěvek se zaměří na adaptaci Obecného nařízení o ochraně osobních údajů nově přijatým zákonem o zpracování osobních údajů, především pak na oblasti relevantní pro civilní veřejnou správu, jakož i na některé odlišnosti zákona o zpracování osobních údajů oproti předchozí vnitrostátní právní úpravě.

Vendor lock-in, tj. závislost zadavatele na stávajícím dodavateli softwarového řešení v důsledku výhradních práv dodavatele, je tradičním fenoménem reality zadávání veřejných zakázek. Rozhodovací praxe ÚOHS a správních soudů se jej snaží potírat a nerespektuje ho jako důvod pro jednací řízení bez uveřejnění (tj. zadání zakázky stávajícímu dodavateli bez výběrového řízení), přičemž obvykle dovozuje, že zadavatel si tento stav exkluzivity způsobil sám. Od zadavatele se totiž očekává, že si k softwaru předem zajistí nezbytná práva, aby jej mohl dále udržovat a rozvíjet, vč. přístupu ke zdrojovému kódu. Ani se zdrojovými kódy v trezoru však nemá zadavatel vyhráno, pokud tyto kódy nejsou aktuální či srozumitelné. Příspěvek se proto zaměří na to, jak ve smlouvách na pořízení či úpravu informačního systému předcházet efektu vendor lock-in a co kromě prostého poskytnutí zdrojového kódu dále od dodavatele požadovat.

Seznámíme Vás s doporučovaným postupem při přípravě výběrového řízení pro eSSL a ISSD včetně vzorové “zadávací dokumentace pro eSSL”. Probereme některé specifické aspekty související se smlouvami na implementaci a provoz výše uvedených systémů. V rámci příspěvku budete seznámeni s tím, jak by měla vypadat  “zadávací dokumentace” a jak by vypadat neměla.

Účastníci panelu Vás seznámí jak se vzorovou zadávací dokumentací, tak i s možnými akceptačními scénáři, které považují za vhodné v každém projektu. Součástí tohoto bloku bude seznámení s dalšími metodickými a kontrolními materiály Ministerstva vnitra, které jsou, případně ke dni konference budou přístupné na webových stránkách MV.