Petr Kuchař

Ing. Petr Kuchař vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze. V roce 1991 začátek podnikání, v roce 1992 spoluzaložil dnešní ABRA Software a.s., jednoho z velkých českých producentů ekonomického software pro firmy a podnikatele. Pracoval na vývoji několika řad sw ABRA v mnoha technických i manažerských rolích, naposledy jako ředitel pro strategické zákazníky. Během podnikání od roku 2007 členem ŘV a později i členem představenstva SPIS (dnes ICT Unie). Zakladatel a vedoucí pracovní skupiny pro Elektronické standardy výměny dat v ICTU, která stojí za českým národním standardem elektronické fakturace ISDOC. Od roku 2010 člen Mnohostranného národního fóra pro elektronickou fakturaci, zástupce České republiky v Evropském fóru pro elektronickou fakturaci. V listopadu 2014 opouští pozice v ABRA Software i ICT Unii a přijímá výzvu náměstka Ministerstva vnitra pracovat v roli Hlavního architekta eGovernmentu. Českou veřejnou správu chce posunout dopředu tím, že spolu s kolegy z odboru Hlavního architekta MV (OHA) definoval prováděcí dokumenty k Informační koncepci ČR, zejména Národní architektonický plán, a díky kompetencím OHA při schvalování výdajů na ICT dle zákona č.365/2000 i usnesení vlády č.12/2020 aplikuje jednoznačný výklad základních principů českého eGovernmentu na všechny projekty ICT, které od února 2020 musí mít jeho souhlasné stanovisko. Problematika elektronické identity a také elektronických identifikátorů fyzických osob patří mezi jeho hlavní profesní témata.

Aleš Špidla

Ing. Aleš Špidla vystudoval technickou kybernetiku, V roce 2011 jako ředitel odboru kybernetické bezpečnosti na ministerstvu vnitra ČR koncipoval strategii kybernetické bezpečnosti České republiky a zapojil se do diskusí nad věcným záměrem a potom i samotným zákonem o kybernetické bezpečnosti. Pracoval jako vedoucí sekce informatiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ředitel odboru bezpečnostních politik Ministerstva práce a sociálních věcí, manažer oddělení řízení rizik ve společnosti Price Waterhouse Coopers, poté ve státním podniku CENDIS, s.p. jako specialista pro kybernetickou bezpečnost a ve státním podniku NAKIT, s.p. jako vedoucí oddělení v sekci bezpečnosti. Působil jako manažer kybernetické bezpečnosti na Generálním finančním ředitelství. Ve stejné funkci působil v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie a na Úřadu městské části Praha 5. Nyní pracuje jako externí manažer kybernetické bezpečnosti CEVRO Univerzity. Do roku 2022 byl prezidentem Českého institutu manažerů informační bezpečnosti. Je statutárním ředitelem Centra rozvoje informačních kompetencí (CRIK) při CEVRO Univerzitě. Je garantem a pedagogem MBA studijního programu „Management a kybernetická bezpečnost“ a spolugarantem a pedagogem LL.M programu „Ochrana informací“ a expertních kurzů Řízení informačních rizik a CIO Master Class na CEVRO Univerzitě . Je zarputilý evangelizátor problematiky kybernetické a informační bezpečnosti ve všech jejích aspektech. Přednáší na konferencích, workshopech, seminářích, vystupuje v médiích, publikuje články s touto tématikou. Spolupracuje na řadě projektů s kyberbezpečnostní problematikou. Občas se cítí jako mistr světa v házení hrachu na zeď.

Robert Piffl

Ing. Robert Piffl vystudoval ČVUT FEL - katedru kybernetiky. Od roku 1992 se zabývá problematikou zejména elektronických forem dokumentů v rámci jejich životních cyklů a souvisejícími technologickými a legislativními aspekty. V letech 2005-2009 působil na Ministerstvu financí v autorském kolektivu připravujícím nový zákon o účetnictví a zákona o auditorech, účastnil se expertních jednání na mezinárodní úrovni v projektu ČSÚIS a v roce 2008 společně s kolektivem autorů dokončil práce na prováděcích předpisech k zákonu o účetnictví. Následně v letech 2010-2014 poradce náměstka ministra financí pro oblast e-dokumentů v gesci MF ČR, řešitel projektu e-fakturace na MF ČR, člen Národního fóra pro elektronickou fakturaci, zástupce MF v projektu "Elektronizace zadáváni veřejných výběrových řízení”, člen poradního orgánu ministra v oblasti elektronizace účetnictví a daňových předpisů, spoluautor právní úpravy zákona o dani z přidané hodnoty v souvislosti s elektronickou formou daňových dokladů. Od roku 2014 do roku 2018 poradce náměstka ministra vnitra pro ICT a komunikační technologie, člen poradního orgánu ministra vnitra - řídící skupiny elDAS, člen pracovní skupiny pro e-fakturaci při RVIS, člen "Cooperation Network for Electronic identification” v rámci elDAS. V současné době na Ministerstvu vnitra působí v týmu připravujícím nové právní předpisy v oblasti archivnictví a spisové služby. Společně s kolektivem autorů spoluautor publikace "Nařízení eIDAS: Komentář - Josef Donát, Robert Piffl, Martin Maisner”. Jako specialista na problematikou elektronických dokumentů a jejich evidence se detailní znalostí právních úprav je členem expertního týmu Institutu pro správu dokumentů a podílel se v roce 2021 na detailní analýze problematiky související s novu právní úpravou v oblasti stavebního práva v rámci veřejné zakázky pro MMR. V roce 2021 je též spoluautorem právní úpravy - vyhlášky upravující podmínky vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě. V roce 2021 se aktivně podílel na práci pracovní skupiny při CEF e-Archiving, je členem pracovní skupiny pro tvorbu nového standardu elektronické fakturace a spoluautorem návrhu nového formátu pro elektronickou fakturaci ISDOC/PDF-A. V roce 2021 připravoval pro Odbor archivní správy a spisové služby na Ministerstvu vnitra návrhy materiálů k atestacím eSSL a připravoval s experty z Národního archivu novelizaci vyhlášky o podrobnostech výkonu spisové služby a dále pak na návrhu úpravy Národního standardu pro eSSL. V současné době též působí jako odborný poradce pro ŘSD v oblasti elektronických dokumentů, přičemž v rámci projektů v ŘSD se též zabývá problematikou CDE a BIM, kde posuzuje realizovat řešení tak, aby byly v souladu s právními úpravami.

Tomáš Bezouška

Tomáš Bezouška vystudoval obor Podnikatelská informatika na Technické univerzitě v Liberci. Působí v roli architekta kybernetické bezpečnosti na Ministerstvu zdravotnictví, kde je zodpovědný mj. za metodické vedení resortních organizací v oblasti informační a kybernetické bezpečnosti a podílí se na realizaci projektů s národním i celoevropským přesahem. Současně je zakladatelem a presidentem Institutu pro správu dokumentů, odborného spolku zaměřujícího se na správu (nejen) digitálních dokumentů především ve veřejném sektoru. Podílí se na celé řadě aktivit v oblasti elektronizace veřejné správy, je členem pracovních skupin a odborných panelů zaměřujících se na digitalizaci procesů a efektivní využívání moderních informačních a komunikačních technologií. Přednáší o tématech z oblasti řízení správy dokumentů a digitalizace procesů veřejné správy. Je držitelem certifikátů CISA (Certified Information Systems Auditor, ISACA), TOGAF, ITIL, aj.

Dalibor Kovář

JUDr. Dalibor Kovář je vedoucím advokátem v kanceláři HAVEL & PARTNERS se specializací na technologické právo, inovace, e-commerce, elektronické právní jednání a oblast smluvního práva. V oblasti digitalizace/elektronizace se zaměřuje především na zavádění elektronického právního jednání (paperless) do veřejnoprávních i soukromoprávních organizací a využívání elektronické identity. V posledních letech se jako zástupce odborné veřejnosti aktivně podílí na přípravě legislativních návrhů s cílem rozvoje eGovernmentu a prohloubení digitalizace České republiky. Ze smluvního práva se Dalibor vedle specializace na digitalizační aspekty věnuje zejména přípravě specifických a komplexních obchodních smluv, včetně smluv s mezinárodními aspekty, a analýze složitých závazkových vztahů.

Filip Beneš

Mgr. Filip Beneš se věnuje oblasti ochrany osobních údajů a soukromí, informačních a komunikačních technologií, oblasti e-commerce, právům k duševnímu vlastnictví a smluvní agendě. Při poskytování poradenství klientům ze soukromého i veřejného sektoru využívá kombinace svých znalostí z oboru informačních technologií a práva. Filip poskytuje podporu klientům při vývoji a realizaci nových produktů a projektů, které dopadají na oblast soukromí a zpracování osobních údajů, při řešení bezpečnostních incidentů a při kontrolách ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Své zkušenosti v této oblasti získal především během celé řady implementačních projektů obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) pro významné klienty nejen z oblasti pojišťovnictví, bankovnictví, telekomunikací, energetiky a sdílené mobility, ale i pro orgány samospráv a veřejnoprávní společnosti. V oblasti práva informačních a komunikačních technologií poskytuje právní podporu klientům v tradičních oblastech jako je vývoj software a poskytování podpory a související nastavení licenčních aspektů, ale i v inovativnějších oblastech jako je online onboarding zákazníků, digitální identita a obecně digitalizace procesů. Při poskytování poradenství v oblasti e-commerce se Filip zaměřuje zejména na přípravu a optimální nastavení obchodních podmínek a dále na zajištění poskytování transparentních informací vůči spotřebitelům, ať jde o internetové obchody nebo jiné poskytovatele služeb působících v online prostředí.

Jaroslav Nechyba

Vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou, ale téměř od začátku své profesní kariéry v roce 1990 se zabývá stavebnictvím. Od roku 1996 byl ředitelem společnost Callida, kterou též spoluvlastnil až do roku 2017. Digitalizací stavebnictví se začal hlouběji zabývat již v roce 2012. V roce 2015 se stal členem Odborné rady pro BIM, kde mezi roky 2016 a 2018 vykonával funkci místopředsedy. Možnost proměnit přístup veřejného sektoru k zadávání a řízení veřejných stavebních zakázek směrem k větší transparentnosti a efektivitě přiměla Jaroslava Nechybu v roce 2018 opustit vlastní fungující firmu a postavit se do čela odboru Koncepce BIM České agentury pro standardizaci. Od prosince téhož roku také členem řídícího výboru evropské iniciativy EU BIM Task Group sdružující více jak 28 zemí. V roce 2020 se spolupodílel na vzniku celosvětové platformy Global BIM Network, aktivně přispěl také k vytvoření mezinárodního klasifikačního systému CCI a založení mezinárodní organizace CCIC pro jeho správu a rozvoj.