eGovernment v České republice prochází transformací a současně čelí změnám evropských předpisů. Jak má fungovat evropská peněženka digitální identity, Co přinese novela nařízení eIDAS (eIDAS 2.0) a jak se k němu může Česká republika postavit? Jaké změny přinese zřízení Digitální a informační agentury? A co nás čeká v souvislosti s ukončením uvádění rodných čísel v občanských průkazech? Příspěvek představí odpovědi na tyto otázky a další aktuality z českého eGovernmentu.

Seznámíme Vás s přehledem a vývojem jak očekávané novelizace nařízení eIDAS, tak i s dalšími normami, které buď byly od léta 2022 přijaty, nebo naopak které se připravují.

Už jsou to více jak čtyři roky, kdy do našeho povědomí vtrhlo GDPR a mohlo by se zdát, že tato compliance vlna více či méně úspěšně přešla – vše je přizpůsobeno, nastaveno, hororové předpovědi se nevyplnily a pouze ti velcí jsou trápeni dozorovými úřady, tedy business as usual. Co je ovšem obvyklé, je spíše to, že zdání klame. Autor příspěvku tak představí, proč je nutné nezapomínat, že první písmeno GDPR znamená „obecné“ a co z toho vyplývá, tedy kde a kdy musíme pořád pamatovat na to, že fyzické osoby mají právo na ochranu svého soukromí a jak lze v těchto limitech rozvíjet inovativní podnikání či plnit funkce státu. Ukážeme si též několik příkladů nové legislativy (přijaté i připravované), na něž obecná úprava ochrany osobních údajů dopadá, aniž by to muselo být na první pohled zřejmé.

Blíží se velká změna v unijní úpravě kybernetické bezpečnosti. Směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (směrnice NIS) a bude nahrazena směrnicí NIS 2, což s sebou přinese nutnost novelizace českých právních předpisů, v čele se zákonem o kybernetické bezpečnosti. Přednáška představí hlavní novinky směrnice NIS 2, zejm. rozšíření regulovaných odvětví (např. o správu B2B ICT služeb, subjekty veřejné správy, poštovní a kurýrní služby aj.), změna přístupu k povinným subjektům, nové povinnosti a vyšší sankce. Chybět nebude ani porovnání stávající podoby zákona o kybernetické bezpečnosti s připravovanou směrnicí.

Rozvíjet digitální služby a správně realizovat projekty v soukromoprávním a zejména v oblasti tzv. e-governmentu nelze bez důkladné znalosti problematiky elektronických dokumentů. Autor příspěvku se zaměří na výklad pojmu dokument, elektronický dokument, vysvětlí na příkladech na koho a v jakém rozsahu se vztahují pravidla pro výkon spisové služby a naopak, které evidence můžeme realizovat volněji bez přeregulovaných pravidel. Zásadní otázkou je “oprávněnost” regulace u tzv. samostatných evidencí dokumentů a rozbor dopadů právních předpisů na různé druhy organizací. Propastné rozdíly jsou mezi OVM, OVS, státními podniky a dalšími typy organizací. Ani oblast soukromoprávních subjektů není zcela bez regulace. V příspěvku bude přehled některých povinností, které mají soukromoprávní subjekty plnit a mnohdy o nich ani netuší. Přednáška bude akcentovat budoucí úpravu nařízení eIDAS a z něho plynoucí dopady. Na závěr bude prezentovaná úvaha na téma atestace eSSL a jak minimalizovat možné dopady na dotčené subjekty.

Integrovaný regionální program 2021-2027 přináší řadu možností jak čerpat finanční prostředky pro rozvoj služeb v oblasti elektronizace a digitalizace. Autor příspěvku Vás seznámí jak s přehledem programů zejména pro oblast e-governmentu, tak s pravidly pro žadatele a příjemce. V rámci příspěvku budete seznámeni s možnými projekty, pro které lze podporu čerpat a na příkladech a výkladu některých pojmů z oblasti právních předpisů v oblasti e-governmentu budou prezentovány přehledné myšlenkové mapy s možnými projekty párovanými přímo na konkrétní výzvy.